Misijní zpravodaj z Bulharska - březen 2014

Misijní zpravodaj z Bulharska - březen 2014
5. března 2014

„Brácho, chtěl bych se stát dobrovolníkem a jít do České republiky.“

(citát z rozhovoru s Mitkem Borisovem ze Staré Zagory)

PDF formát v českém plném znění a s fotkami ke stáhnutí ZDE.

- Úvodem

Milí přátelé,

opět se Vám ozýváme, abychom se s Vámi podělili o dění zde v Bulharsku.

 

Začátkem měsíce jsme v Kazanlaku tradičně oslavili svátek Dona Boska. Sofijský biskup Christo Projkov přijal pozvání a odsloužil slavnostní liturgii, po které naši mládežníci představili své muzikantské a divadelní umění. Velký potlesk sklidili romští kluci z Kazanlaku, kteří secvičili scénku o Donu Boskovi a psu Šedivákovi. Celá slavnost byla zakončena počerpkou (občerstvením).

Den po svatém Valentýnu se ve Staré Zagoře zabíjelo. Tentokrát to odneslo stokilové prasátko. Je to historicky první akce tohoto typu. Sešla se celá naše farnost, aby pomáhala a ochutnávala. Na akci přišlo i několik nových lidí, kteří projevují o víru zájem, a tak doufáme, že podobné akce mají i pastorační rozměr. Příští rok bychom chtěli představit Bulharům, jak se dělá zabíjačka českým způsobem.

Také během února proběhly dva víkendové tábory v Burgasu. Druhý únorový víkend byl určen pro kluky a poslední víkend jsem k moři vyrazili s děvčaty. Zde jsme se společně zamýšleli nad smyslem rodiny spolu s Adamem a Evou, kteří nám dělali průvodce. Nechybělo vyhnání z Ráje, taneční večer ani hry na břehu Černého moře.

To jsou únorové novinky z našeho života a nakonec bych Vás rád ujistil o našich modlitbách za Vás, zvláště nyní v době postní. Kéž se nám podaří udělat další krok na cestě víry.

Váš P. Martin Jílek, SDB

Rozhovor s...

Vážení čtenáři, v tomto čísle přinášíme pokračování rozhovoru s Mitkem Borisovem ze Staré Zagory.

Mitko, zmínili jsme, že se od podzimu účastníš animátorského kursu, který bulharské mládeži nabízejí otcové salesiáni v Kazanlaku. Proč se chceš stát animátorem?

Myslím, že Bůh to ode mě chce. Ale na druhou stranu i já sám chci pomáhat dětem. Vím, že některým mým vrstevníkům nedává žádný smysl pracovat s dětmi, protože chtějí žít to, čemu říkají normální život a co se ve skutečnosti podobá chaosu. Nemají žádné vychování, nedokážou komunikovat s lidmi staršími nebo mladšími, než jsou sami. My animátoři se naopak snažíme, aby z nás něco bylo. Proto jsem se rozhodl stát animátorem i já, abych ukázal dětem, že Bůh opravdu existuje pro nás. Chci, aby pochopily hlavně toto, a potom, aby si plnily svoje povinnosti, aby si vážily všech kolem sebe a věděly, jak se k nim mají chovat. Jako animátor chci dětem dávat vzdělání, výchovu a křesťanský život.

Co se Ti nejvíc líbí na animátorských setkáních v Kazanlaku?

Nejvíc se mně líbí… holky! (následuje výbuch smíchu, po uklidnění pokračuje) Nejvíc se mně líbilo, když jsme se všichni scházeli v kostele a modlili jsme se v tichu, abychom slyšeli Boží hlas… A taky jsme měli moc dobré jídlo díky paní Pence, která nám vařila. A díky mně byli animátoři celou dobu usměvaví… (směje se, pokračuje vážným tónem) Animátorská setkání mi dala možnost seznámit se s novými mladými křesťany, o kterých jsem neměl ani tušení. Jenom některé jsem znal z dřívějška. Asi nejzajímavější pro mě je to, jak se postupně blíž poznáváme, jak se dozvídám víc o těch lidech a o prostředí, z kterého pocházejí.

Mitko, jaké máš plány a sny?

Když jsme se s kamarádem Isusem vraceli z jednoho minulého animátorského setkání, otec Martin nás pozval do Kalitinova, abychom mu tam pomohli s dětmi. Souhlasili jsme, pomohli jsme a moc pěkně jsme to tam prožili. A najednou, když jsem viděl ty kalitinovské děti, jak se sešly a všechny tam na nás čekaly, pomyslel jsem si, jak je zajímavé, že Bůh mně takhle přímo ukazuje, co po mě chce. Když jsme se z Kalitinova vrátili, šli jsme si s Isusem někam sednout a popovídat. A Isus otevřel téma, čím chceme být, až povyrosteme. Zrovna jsem na to taky myslel, tak říkám: „Brácho, chtěl bych se stát dobrovolníkem a jít do České republiky.“ „Hej, brácho,“ říká on, „přesně to bych chtěl i já.“ Dost jsem se podivil, že jsme takhle oba ve stejný moment měli na mysli stejnou otázku i odpověď. Tak to je jeden můj sen, stát se například salesiánem nebo dobrovolníkem. A druhý můj sen, o kterém nevím, jestli se vůbec někdy uskuteční, je, aby naše rodina byla zase pohromadě, abychom byli spolu.

Co Ty a škola?

Myslíš, proč jsem přestal chodit do školy? Kvůli své rodině, která se o mě vůbec nestarala. Přestal jsem chodit ve čtvrté třídě, ale od té doby jsem začal častěji chodit k otcům. Když jsem u nich začínal, neuměl jsem číst a psát, jednu dobu jsem je taky obelhával, že chodím do školy, a nechodil jsem. Ale teď už mám o učení zájem, protože vidím, jací jsou lidé v machale. Jedni sotva umí držet krumpáč a lopatu, a když se jich na něco zeptáš, vysmějí se ti. Pak jsou i takoví, kterým Pán Bůh dal rozum, ale používají ho ke zlému, stávají se z nich pasáci, bossové kapsářů, prodavači drog a podobně. Ti i oni jsou pro mě odstrašujícím příkladem. A taky, když se nebudu učit a nebudu nikde pracovat, nebudu mít ani jak se odvděčit otcům a ostatním lidem, kteří mi pomáhají. Zatím se aspoň modlím za všechny, kteří mně pomohli, že můžu pokračovat ve škole. Učím se dálkově a po svém křtu letos v lednu jsem složil zkoušky za pátou třídu. V učení chci pokračovat a jsem si jistý, že to zvládnu. O profesi jsem ještě nepřemýšlel, ale myslím, že to bude něco s dětmi, třeba učitel nějakého sportu.

Co bys chtěl říct nebo popřát lidem v České republice, kteří podporují nebo se zajímají o salesiánskou misii v Bulharsku?

Ze srdce jim chci poděkovat a slíbit, že se za ně budu hodně modlit. To, že podporují zdejší salesiány, je velikým obdarování pro nás a moc, velmi moc nám tím pomáhají. Oni nám pomáhají například finančně a vy se tady trápíte s námi, aby z nás něco bylo. Opravdu bych chtěl, aby ty výdaje a námahy nebyly nadarmo. Rád bych se odvděčil i dárcům v České republice. Myslím, že v budoucnu jistě budou i bulharští dobrovolníci pomáhat u Vás, a já bych byl rád mezi nimi, abych pomohl vychovávat i Vaše děti a vnoučata. Doufám, že se někdy třeba osobně potkáme, abych Vám mohl naživo z celého srdce poděkovat.

Mitko, děkuji Ti za rozhovor, za Tvůj čas a důvěru. Přeji Ti všechno dobré.

dobrovolník Vojta

TRADICE


Jedním z velmi zajímavých bulharských svátků je Baba Marta, která se slaví prvního března. Baba Marta má přinést teplejší počasí, štěstí a zdraví. V tento den si lidé předávají panáčky (pijo) a panenky (penda) z bílých a červených nití, kde zdraví je symbolizováno bílou barvou, krása a štěstí pak barvou červenou. Hovorově se jim říká marteničky. Marteničku si každý připne k oděvu nebo si ji uváže kolem ruky a nosí ji do dne, kdy uvidí rozkvetlý strom a přiváže ji na něj. Proto zde můžeme již na začátku jara vidět stromy doslova rozkvetlé do červeno-bíla.

FotoReportáž

 


 

Bratři kapucíni v Burgasu nás ochotně přijali na víkendový tábor s kluky ze Staré Zagory a Kazanlaku. Strávili jsme tři dny u moře, dozvěděli se něco o sobě samých a zamysleli se nad příběhem Adama a Evy.

 

Téměř celá starozagorská farnost se setkala druhý únorový víkend při velmi specifické události, zabijačce. Roztomilé prase, překřtěné na Valentýna se rozloučilo se životem v časných ranních hodinách. Mňam.

 

 

Tématem dívčí víkendovky byla rodina a její fungování. Vyzkoušeli jsme si, jak může být těžké ušetřit v rodině peníze, nebo jak silnou empatií vládneme. Jedna z nás slavila během víkendu narozeniny, a tak jsme také slavili, jak můžete vidět na fotce.

 

Budoucí bulharští animátoři se opět setkali v Kazanlaku. Sobotní odpoledne bylo věnováno natáčení filmů, které byly večer představeny na velkolepém filmovém festivalu. Na fotce můžete vidět filmový štáb, stojící za vznikem vítězného snímku.

OBJEDNEJ SI


Zpravodaj „Salesiánské misie v Bulharsku“ je možné si objednat u P. Martina Jílka SDB na jilekmartin@seznam.cz, nebo stáhnout na www.bulharsko.sdb.cz.

 

 

Vydává: Salesiánská asociace Dona Boska, o. s., Kobyliské nám. 1000/1, Praha 8, 182 00.

Připravují: Magdalena Braunerová, Vojtěch Kolář. Sazba: Karel Svoboda.

Uzávěrka je vždy 25. dne v měsíci. Příspěvky pište na cagliero@sadba.org.

Více info naleznete na www.bulharsko.sdb.cz a www.sadba.org.