Misijní zpravodaj z Bulharska - červen 2015

Misijní zpravodaj z Bulharska - červen 2015
11. června 2015

O pokračování stavby ve Staré Zagoře, ze života kazanlackých chlapců žijících na internátě a o svátků růží, to vše a mnoho dalšího si můžete přečíst v  bulharském zpravodaji pro měsíc červen.

PDF formát v plném českém znění a s fotkami ke stáhnutí ZDE.

PDF formát nástěnky s fotkami ke stáhnut ZDE.

 

- Úvodem

Pěkný den z Bulharska!

01Благословена долина (Požehnané údolí). To je název nejnovější výstavy fotografa a kazanlackého rodáka Alexandra Ivanova. Fotka, kterou je tento úvod doprovázen, je vyfocena nedaleko Kazanlaku. V popředí jedna z thráckých hrobek, v pozadí pohoří Stará Planina.

My lidé máme obecně sklon vidět spíše to špatné, nebo alespoň to, co by mohlo být lepší. A přitom je kolem nás tolik věcí a lidí, které možná každý den míjíme, aniž bychom jim věnovali pozornost. Zmíněná fotografická výstava ukazuje nevšední krásu všedních míst. Rádi bychom Vám popřáli, aby další číslo bulharského zpravodaje bylo pro vás inspirací vidět nové věci, anebo se podívat nově na věci již známé.

Petr Kalas

- Stará Zagora

Průběh stavby

Zdravím všechny ze Staré Zagory, z místa salesiánské misie 02v Bulharsku. Byl jsem požádán, abych do zpravodaje napsal o tom, jak probíhá stavba nově budovaného komunitního domu, kostela a školy. To, jak celý plánovaný areál má vypadat, většinou znáte z různých tiskovin. Pro informaci uvedu, že jde o čtyřpodlažní budovu, jejíž první etáž je pod úrovní terénu. Je navržená půdorysně do tvaru U. Stavba bude zakrytá sedlovou střechou a budou na ní umístěny solární kolektory pro alternativní ohřev teplé užitkové vody, případně kolektory fotovoltaické. Stavba je rozdělená na etapy (hlavně z důvodů aktuálních finančních možností). Pro letošek je na-plánováno vybudování hrubé stavby, podzemního podlaží a vnitřní kanalizace. Každá stavba je stanovena projektovou dokumentací, ale i přesto je potřeba řešit různé záležitosti, které se v průběhu stavění vyskytnou. A jak se ukazuje, ani nás toto nemíjí.

Já jsem do Staré Zagory přijel proto, abych Jiřímu Svobodovi SDB, který má stavbu na starosti, pomáhal s dozorem stavby. Ukázalo se, že výkop pro celé podzemní patro je velmi náročná záležitost, neboť z 90% je všude skála, kterou mnohde doslova po decimetrech rozbíjel bagr z hydropneumatickou sbíječkou. Vykopaný materiál se přesouval na meziskládku poblíž staveniště – část se bude opět vracet při dosypávání k betonovým stěnám suterénu.

Po vykopání a vysekání skály se urovnalo podloží podkladním betonem, položila se hydroizolace, bednění a na řadu přišly armovací práce základové železobetonové desky.

Významným dnem stavby je 4. květen. Vše je připraveno pro betonáž základové desky. Na staveniště přijíždí auta s betonpumpami, v 10.00 domíchávače a první beton padá na své místo. Do základové desky dnes přišlo asi 380 m3 betonu.

Práce betonářů v ten den skončila po 20. hodině a majitel stavební firmy Zarastroj, pan Rusev, měl pro dělníky na místě připravenou večeři i něco na zapití. Dnes se tedy opravdu nadřeli a nikdo se v betonu neutopil. Tedy alespoň doufáme, protože nikde z betonu žádná ruka ani noha netrčí a otců salesiánů je také plný počet, hurá.

V současné době probíhá budování betonových obvodových zdí a pilířů podzemního podlaží v části komunitního domu a kostela, v prostoru pod učilištěm se vyměřují základy. Bude opět následovat bednění, armování a jejich betonáž.

Co se týče mého pobytu a činností zde, nejsem samozřejmě pořád jen na stavbě, ale snažím se pomáhat bratrům salesiánům, kde je potřeba, a v tom, co zvládám. Po téměř dvouměsíčním pobytu mezi nimi, kdy čím dál víc poznávám jejich těžkou práci a to, s čím vším se musí potýkat, obdivuji jejich vytrvalost. Jistě jsou jim velkou pomocí i dobrovolníci a chci vyzvat mladé lidi k této bohulibé službě, která mimo jiné přináší i velkou životní zkušenost – mějte odvahu a pohodlnost nechte jiným. „Dobrý Bůh zaplatí rájem tomu, kdo dá svůj život pro duše, jakož i každému, kdo pomáhá misionářům.“ (Don Bosco)

Slávek Kriegler ASC

- Fotoreportáž

03

Armovací práce před vylíváním betonem.

 

04

Slávek neustále počítá a kontroluje výztuž.

 

05

Takto je vyarmovaná výtahová šachta.

 

06

Konečně betonování základové desky – vše se stihlo v jednom dni.

 

07

Petrové se usmívají, protože s bagrováním je již konec.

 

- Kazanlak

Kazanlacký internát

V Kazanlaku máme internát. Ne, není to novinka. Novinou je však to, že letos končí střední školu a tedy i pobyt u nás první borci – Isus Krasimirov a Mitko Mitev, oba ze Staré Zagory.

Jejich odchod je příležitostí zamyslet se a zhodnotit to, co tu společně několik let vytváříme.

Bydlí u nás čtyři kluci ze Staré Zagory a Kalitinova, pátý z Kazanlaku. Program internátu udává rytmus pracovního týdne a školního roku. Od pondělí do pátku se vždy po škole kluci účastní společného programu. Ten je různý podle dne v týdnu – úklid, práce a pomoc v centru pro děti – Oazisu. Následuje doučování, modlitba, večeře a večerní – opět různý – program. V pondělí máme sport, v úterý katecheze, ve středu se snažíme něco vytvářet v dílně a ve čtvrtek hrajeme na hudební nástroje.

Během celého týdne sdílíme společný čas a většinu prostoru s kluky, kteří jsou odchovanci našeho střediska v Zagoře nebo oratoře v Kalitinovu. Vždy se jedná o kluky, kteří doma ne-mají ideální podmínky ke studiu. Díky internátu jsou v prostředí, které je inspiruje a pomáhá jim v pravidelné práci – domácí úkoly, společná práce, starost o svěřené úkoly, společná modlitba, investice do kamarádských vztahů.

Ne vždy jde všechno snadno. My všichni, salesiáni, dobrovolníci a kluci, se musíme vypořádávat s různými změnami, ale je to pro všechny prostor k nacházení kompromisu a usilování o dialog, i když se ne vždy shodneme.

Isus a Mitko, kteří letos končí, jsou u nás několik let. Isus tři a Mitko dva. Oba studují v nedalekém městě Magliž obor opravář zemědělských strojů. Nedávno si udělali řidičský průkaz, v květnu odmaturovali a teď je čeká nová životní etapa. Co po škole plánují?

08

 

Isusmusím si najít práci. Líbilo by se mi najít něco v oboru. Možná ve firmě, kde jsem dělal praxi. Uvidím. Každopádně mě čeká ještě odborná část maturity. Až po ní práce.

 

09

 


Mitkodalší školu už dělat nechci, takže budu pracovat. S pomocí Any z centra si chci najít práci. Vlastně ani nevním, jaká práce by to měla být.

 

  

- Z Bulharska

Svátek růží v Kazanlaku

Největší svátek města Kazanlak je vždy zvláštní příležitostí, abychom se sešli s rodinou a přáteli a nechali se okouzlit krásou damašské růže, její vůní a vším, co je s ní spojeno.

10Tato květina, bohatá svým olejem, byla do údolí kolem Kazanlaku přivezena před dávnými věky a našla tu svůj nový domov, kterému dala i své jméno – Údolí růží. Damašská růže kvete během nejkrásnějších měsíců května a června a svým kouzelným aromatem naplňuje celé údolí. Růžový olej získávaný z květů je známý svojí vysokou kvalitou a činí tak i celé Bulharsko známým po celém světě.

Města Kazanlak a Karlovo byla pěstováním růže a výrobou oleje známa ještě před osvobozením Bulharska (1878). Dlouhou dobu byla růže pouze zdrojem obživy místních obyvatel. Až ve 30. letech 20. století se rozrostly pole a zahrady a růžový průmysl začal být vnímán jako atraktivní věc, která je velkou zajímavostí pro místní, ale i zahraniční turisty.

Na její památku se v Kazanlaku od začátku minulého století každý první týden v červnu koná festival Svátek růží. Postupně se proměnil v nejznámější a nevyhledávanější svátek města očekávaný obyvateli města, ale i turisty, kteří putují z celého světa.

Součástí programu festivalu je volba a korunování královny růží z řad místních maturantek, tradiční sběr růží a destilace růžového oleje podle starého postupu. Tyto zvyky vytváří sváteční atmosféru, která je naplněna veselím, písněmi a tanci. Konají se koncerty, také karnevalový průvod, jehož se účastní děti, mládež i dospělí z města a celého kraje – školky, školy, divadelní spolky, folklórní soubory či sportovní oddíly. Celé město je prosyceno růžovou vůní, lidé se procházejí a setkávají. Do města přijíždí i zvláštní hosté z řad politiků – prezident republiky nebo některý z ministrů. Je to vhodná příležitost k návštěvě a poznání nejen města Kazanlak, ale i celého, na historii více než bohatého, okolí.

Martina Staneva a Penka Frengieva

- Velké drobnosti 

Vzpomínky na budoucnost

Co je očekává? Jaká bude jejich budoucnost, až letos opustí střední školu a začnou se starat sami o sebe? Nebo přesněji, měli by se snažit začít starat sami o sebe? Tak se člověk ptá sám sebe i našich hochů z internátu, z nichž dva letos maturují. Jsou různí svým charakterem, jsou různí vzděláním a jsou různí i ve vztahu k Bohu, v duchovním životě.

Když se někoho z nich zeptáte: „Má na Tebe pobyt zde v Kazanlaku nějaký vliv, nebo ten týden u nás jen tak přetrpíš,“ můžete slyšet například takovouto odpověď: „Dnes, když se vracím v pátek do Zagory, tak si vlastně nemám o čem povídat se svými kamarády. Oni jen sedí v baru, popíjejí kafe nebo pivo a zabíjejí čas. Já už jsem někde jinde.“ Ptám se pak trochu s obavou, zda neztrácí svou identitu. Bude přijatý? Zde i mezi svými?

Další vám odpoví: „Dříve, když jsem přišel ze školy, tak jsem byl celé dny stále venku na hřišti a hrál fotbal. Dnes už doma pomáhám a nedělá mi to problém.“ Dodávám, že pracovat zde a pomáhat nám, to však někdy problém je. Nicméně tu posun k dobrému je znát.

V duchovním životě je vidět, jak si některý z nich buduje svůj osobní vztah k Bohu. Nejsou to jen ranní a večerní modlitby, které se s námi modlí, ale to, že přemýšlí o situacích, které prožívá. Jednou měl pro nás toto večerní slůvko: „Když jsme se dnes vraceli mikrobusem ze školy domů přes okolní vesnice, měli jsme před sebou dlouhou rovnou silnici k další vesnici. Šofér však musel občas kličkovat mezi dírami, kterých bylo na cestě dost. Uvědomil jsem si, že je to jako v našem životě. Známe cíl, máme jej před očima, ale jsou zde různé překážky, které nám cestu znesnadňují – pokušení, naše hříchy, zvyky, slabosti a závislosti. A tak kličkujeme. Je však důležité si zachovat a udržet směr. Kristus sám nám v tom pomáhá.“

Není to krásná zkušenost mladého člověka, který, jak je vidět, s Bohem žije i komunikuje? Myslím si, že pokud bude v takovém osobním vztahu k Bohu pokračovat, o jeho budoucnost nemusíme mít strach. Takže vzpomínky na budoucnost začínají tím, jak žijeme s Bohem svou přítomnost dnes. Jak jste na tom vy?

Žehná na cestu přítomností do budoucnosti

Petr Němec

- Objednejte si

11Zpravodaj Salesiáni v Bulharsku je možné objednat na adrese zpravodajbg@gmail.com, nebo stáhnout na www.bulharsko.sdb.cz.

 

Vydávají: Saleziáni na Don Bosko Bulgaria, Zahari Kniazevski 71, 6000 Stará Zagora. tel.: 00359 431 62115, 0885 453 614. sdbsz@mail.bg. č. ú.: 16844021/ 0100, v.s. 29.

Připravují: Lenka Jelínková a Petr Kalas SDB.

Uzávěrka je vždy 28. dne v měsíci. Děkujeme za pochopení. Příspěvky pište na zpravodajbg@gmail.com.

Více informací naleznete na www.bulharsko.sdb.cz a www.sadba.org.