Misijní zpravodaj z Bulharska - únor 2015

Misijní zpravodaj z Bulharska - únor 2015
10. února 2015

První článek saleziánských stanov říká: „Duch svatý, aby přispěl k záchraně mládeže, nejkřehčí a nejdrahocennější části lidské společnosti, povolal na mateřskou přímluvu Panny Marie svatého Jana Boska.“

Petr Kalas, SDB

PDF formát v plném českém znění a s fotkami ke stáhnutí ZDE.

 

- Úvodem

Od této chvíle, od povolání Jana Boska, uběhne 16. srpna 200 let.

Je to významné jubileum nejen pro celou saleziánskou rodinu, ale i pro celou Církev. Svatý Jan Bosco – „otec a učitel mládeže“ – je totiž významnou postavou moderních dějin spásy. Toto výročí je pro nás všechny důvodem na chvíli se zastavit.

Proč se zastavovat zvláště v době, která se horempádem žene vpřed a ve které nikdo necítí potřebu zamýšlet se kam?

Důvodů je celá řada. Člověk se občas potřebuje ohlédnout zpět. Jedno bulharské přísloví říká: „Кой не познава миналото си, няма бъдеще.“ (Кdo nezná svou minulost, nemá budoucnost.) I krátké zastavení nám pomůže znovuoběvit a prohloubit vztah k Donu Boskovi, uvidíme a více pochopíme jeho poslání. Je to cesta ke kořenům, kde poznáváme minulost a necháváme na sebe působit okolnosti a smysl povolání, pro které byl Jan Bosco určen, a ve kterém saleziáni pokračují.

Zastavení se je i cesta k hlásání, k povídání o Donu Boskovi a práci saleziánů, o potřebách dětí a mladých na okraji. Je to příležitost oslovit naše okolí a společně pracovat pro budoucnost mladých – s mladými a pro mladé.

Hlavním důvodem pro zastavení je však vděčnost. Kdo je vděčný, objevuje, co všechno má, co dostává, a uvědomuje si, že jeho vlastní síly jsou malé. Kdo je vděčný, je skromný, je šťastný a stává se pokorným. Když se člověk ohlédne zpět a vidí, co všechno se za oněch 200 let uskutečnilo, nemůže než se pokorně sklonit a vyjádřit Bohu díky.

Před několika měsíci po Česku a celém světě putovala truhla či socha s ostatky Dona Boska. Do Bulharska se nedostala. Ale právě tento nápad byl inspirací pro Putování Dona Boska Bulharskem. Soška a ostatky zakladatele saleziánské kongregace budou od konce ledna, kdy si připomeneme a společně oslavíme liturgický světcův svátek, putovat po Bulharsku. Do všech farností, které budou mít zájem, přivezou saleziáni zmíněnou sošku a společně s místními si filmem, prezentací a svatou liturgií připomenou 200leté výročí od narození Jana Boska. Jubileum pak vyvrcholí slavnostní liturgií 16. srpna 2015 v Sofii slouženou naším biskupem mons. Christo Projkovem.

Zveme a prosíme i vás, připojte se k nám a společně děkujme za vše, co jsme od Boha skrze Dona Boska a skrze saleziánskou rodinu přijali. Prosme společně především za děti a mladé lidi, které nám Bůh svěřuje, abychom společně s nimi nacházeli jistou cestu, která nám zajistí štěstí a dobrý život na zemi a s jistotou nás dovede do nebe, kde nás Don Bosco očekává.

Petr Kalas, SDB

- Slavnost Dona Boska

Svátek Dona Boska jsme oslavili 31. 1. 2015 i v Kazanlaku.

Kdy začíná slavnost? A co to je? Zaprvé – ano, jistě – záleží na tom, co slavíme. A kde to slavíme. Tedy: kdy přesně začala naše slavnost Dona Boska? Úvodní modlitbou mše svaté? Přivítáním se s dětmi, které přišly vystupovat? Modlitbou před snídaní, při které jsme prosili za slavnostní den? Snad: ráno. A snad slavností byli lidé, kteří se sešli, aby se společně radovali z díla Dona Boska.

Jací jsme byli? Byli jsme pestří. Roztomilí, unikátní, nezaměnitelní (někdy bohužel, jindy bohudík). Zodpovědní i méně zodpovědní. Hladoví. Srdeční. Znalí Boskových myšlenek i neznalí. Celkově velice lidští a krásní.

Ráno farníci chystali v kazanlackém centru Oazis pohoštění pro 150 hostů. Této epizodě by slušel název (v jednom z jeho významů), který jsem nedávno někde potkala: „V Církvi navzdory církvi“. Jídlo ale (navzdory farníkům) chutnalo všem a moc.

Okolo půl desáté dorazily všechny děti a začali přicházet farníci a hosté. V prostoru kostela se událo mnoho věcí naráz. Vítali se staří i mladí. Chystala se aparatura, kulisy a kostýmy na divadelní představení, chystali se kněží na liturgii. Modlily se děti z kazanlacké machaly (růženec) a modlili se farníci (své modlitby). Nejvíce přitahoval pohled na klidné, modlící se romské děti obklopující dobrovolníka Vojtu.

Liturgie oslovila všechny smysly. Její dynamiku dokreslil zpěv chóru, do kterého se zapojilo i několik romčat z Kazanlaku. Kdo zná specifičnost zpěvů liturgie sv. Jana Zlatoústého, asi lépe pochopí, že zapojení dětí do zpěvu vyžaduje větší úsilí než u obřadu západního.

Po liturgii se prostor kostela upravil pro představení, na němž se podílely děti a mladí ze všech míst, ve kterých saleziáni v Bulharsku působí. Celou besídku moderoval temným, řezavým hlasem animátor Žoro z Jamblu. Všechna vystoupení byla milá a společně tvořila roztomilý, kreativní celek uspořádaný na počest Dona Boska. To připomněla úvodní scénka kazanlacké mládeže pojednávající o počátku Boskovy oratoře – publikum se naučilo hvízdat a recitovat Zdrávas Maria.

Vedle této scénky sklidila velký potlesk Opera na jezeře, tu připravily děti ze Staré Zagory – vyrobily z ponožek žáby, ze starého prostěradla kulisu noční lunou ozářené tůně a zakvákaly známou árii z opery Carmen. Vše dirigoval krepákem a temperou namaskovaným vodník.

Nečekaný úspěch zažil indický tanec čtyř tanečnic z malinké vesničky poblíž Kalitinova – holky tam žijí v polorozpadlých přestavených chlévech, chodí do 5. třídy a tancují, jako kdyby chodily na profesionální kurzy tance.

Besídku uzavřela hudební scénka s boomwhackery (plastovými trubkami různých délek, které hráči rozezvučí úderem), děti je použily jako volant trabantu a poté jako hudební nástroj, na nějž zahrály píseň Aleluja šabalaba labambam.

Po představení následovalo pohoštění. Po pohoštění spontánní fotbalový zápas, procházky po parku, výlet podél kamenitého pobřeží říčky v Magliži a návraty domů. Byl to hezký čas. Byli jsme povedenou slavností.

Lenka Jelínková

- Setkání animátorů

Třetí lednový víkend se v Kazanlaku, poprvé tento školní rok, setkala skupina animátorů.

Celý víkend byl na téma hry a plánování aktivit, a proto jsme po večeři začali s praktickou ukázkou. Animátoři při večerní hře sbírali potřebný materiál k tomu, aby mohli vytvořit prezentaci o tom, co prožili v minulém roce. Páteční den jsme ukončili netradiční modlitbou s židovskými tanci a večerním slůvkem o tanci krále Davida a Salome.

V sobotním dopoledni se nám Georgi a Žoro (bývalí animátoři) snažili předat užitečné informace týkající se především oblasti práva a pedagogiky a praktické rady k tvorbě her, programů táborů nebo setkání mládeže. Odpoledne proběhla v okolí fary největší tanková bitva století. Ta ale nezanechala v účastnících tak silné zážitky jako obyčejná hra rybičky, rybičky, rybáři jedou v mírně upraveném provedení. Na tuto hru budou všichni jistě se silnými emocemi vzpomínat. Díky ní jsme si vyzkoušeli, kolik kdo váží a jak moc je kdo ochoten se vysloveně porvat o vítězství. Obě hry jsme naštěstí bez větších ztrát na životech dohráli a mohli společně slavit liturgii, po které následoval kulturní večer. Pro animátory byly nachystány mnohdy nelehké úkoly. Například nacvičit si během 5 minut operetu, složit živý obraz o tom, jak se Raina Popgeorgieva při šití bajraka píchla do prstu, a poznat, že nás navštívili Rapuncel, osel z Betléma, a Kubrat Pulev, nejlepší bulharský boxer.

Pro dokreslení společně prožitých chvil přikládám i střípky z hodnocení.

Hodnocení sobotního večerního zábavného programu (skupinka z Rakovského): Вечерната програма в събота ни хареса,защото успяхме да вземем участие всички и с отделните игри от програмата се сближихме повече помежду си. (Večerní program v sobotu se mi líbil, protože jsme se mohli všichni zapojit do jednotlivých her v programu a tak se více sblížit.)

Hodnocení židovských tanců (skupina z Kuklenu): Интересни и забавни. Не знаех, че танца може да се използва като молитва… (Zajímavé а zábavné. Nevěděli jsmе, že se tance mohou využít jako modlitba...)

Rybičkám a rybářům zdar,

dobrovolnice Helča

- FotoReportáž

Devátý leden se zapsal do misie salesiánů ve Staré Zagoře prvním mládežnickým spolčem. Scházíme se od toho data každý pátek od půl sedmé do půl deváté a spolčo mají pod patronátem o. Martin Jílek a o. Jaroslav Fogl.

 

 

 

Boomwhackers a hudebníci ze Staré Zagory při oslavách Dona Boska.

 

 

- Objednejte si

Zpravodaj Salesiánské misie v Bulharsku je možné objednat u P. Martina Jílka, SDB na jilekmartin@seznam.cz, nebo stáhnout na www.bulharsko.sdb.cz.

Vydává: Salesiánská asociace Dona Boska, o. s., Kobyliské nám. 1000/1, Praha 8, 182 00.

Připravuje: Lenka Jelínková, Petr Kalas. Grafika: Karel Svoboda, Dominik Honěk.

Uzávěrka je vždy 25. dne v měsíci. Příspěvky pište na cagliero@sadba.org.

Více informací naleznete na www.bulharsko.sdb.cz a www.sadba.org.