Misijní zpravodaj z Bulharska – únor 2016

Misijní zpravodaj z Bulharska – únor 2016
16. února

Jak slavili nový rok naši misionáři, jak se dařilo budoucím animátorům a jak se daří ekumenismu v Bulharsku – to vše a ještě něco víc vám nabízí únorový zpravodaj.

Celý zpravodaj ke stažení zde.

 

Milí čtenáři,

zdravím vás z ješte stále zasněžené Staré Zagory. Je to k nevíře, ale sníh napadl dokonce dvakrát, jako dvaceti a deseticentimetrová nadílka. To nám umožnilo stavět s dětmi snehuláky a bohužel si také nechat několikrát nasypat sníh za límec.
Ale kromě této velké události :-) byl leden zase trochu klidnější. Velké akce se konaly hlavně na jeho počátku (Novoroční setkání dětí – více Petra) a konci (oslava svátku Dona Boska – více Josef). Ješte nepočítám druhé setkání animátorů. Bylo tak náročné, že si účastníci další přítomnost rozmyslí. Nechali se totiž slyšet, že příště bychom je mohli poslat pěšky třeba do Staré Zagory, a to nemohou riskovat (více o. Petr). Bylo tu také docela prázdno, protože o. Jiří a o. Petr Cvrkal byli na salesiánské kapitule a my jsme střídavě marodili a jezdili po školeních. Alespoň že děti chodí stále ve stejném počtu. Zimní pocasí nám pro ne umožnilo zorganizovat nekolik výletu na kluzište v Kazanlaku.

A na závěr jedna relevantní zpráva: V rámci týdne modliteb za jednotu křesťanů se podařilo uspořádat spolu s evangelíky ekumenickou modlitbu (více o. Martin).

Jitka Bradáčová

 

UŽ VÍCEKRÁT NEPŘIJEDU

Kazanlak: „Hrůza. Kdo to vymyslel? Byla mi zima a vůbec jsme nepochopili pravidla.” To jsou některé hlasy (bohužel převažující), které zněly po sobotní hře na druhém animátorském setkání. Majitelé hlasu – mladí z celého Bulharska, kteří mají chuť pomáhat ve svých farnostech či na letních táborech. Kromě večera na místním hřbitove se animátoři ocitli na poli obecné a salesiánské pedagogiky.

Ale uvidíme, jestli se slova, která zaznívala na konci sobotní hry, stanou skutečností, a kolik účastníků přijede na další, březnové setkání. Toto setkání bude odlišné od prvních dvou, protože bude pojato jako duchovní obnova před Velikonocemi. A tak si myslím, že se opět uvidíme,

o. Petr Cvrkal

 

DON BOSKO – ROZLIČNÉ TVÁŘE OSLAV JEDNOHO SVĚTCE

Podle počtu úcčastníků je to snad větší sláva než Vánoce a Velikonoce. Ale právě proto, že vychází mezi velké svátky, jež slaví každá farnost doma, může na “práznik” (slavnost) přijet spousta hostů z různých míst. Kazanlacký kostel praskal ve švech a led pod koly zaparkovaných aut. Komunitní dům se od sklepa po kuchyň připravoval na nápor hladových poutníků.

Začínáme jako vždy liturgií. Následují dětská vystoupení. Vedle dětí ze Staré Zagory a tanečnic ze Selište hráli mládežníci z Rakovski vánoční scénku o budoucí Svaté rodině na newyorském letišti a zapomenout jsme nemohli ani naše pěvce. Následovalo pohoštění, a protože bylo nádherné počasí, vyrazili hosté na vycházky a brusle. Jiní naopak zůstali v domě komunity, aby využili možnosti setkat se po dlouhé době.

Katolické Bulharsko je věetší než Česko rozlohou, zato na počet oveček asi pětkrát menší. Dneska se stádečko sešlo na počest jednoho pastýře. Kde se uvidíme příště?

Josef Vencl

 

EKUMENICKÉ SETKÁNÍ – NEMŮŽEME-LI BÝT ZATÍM JEDNO, POĎME ALESPOŇ SPOLUPRACOVAT

V neděli 24. ledna jsme ve Staré Zagoře navázali na tradici ekumenických setkání s místním prostestantským sborem „Vazraždane“ (Obrození). Setkali jsme se v jejich sboru, kde byla možnost společně zhlédnout bulharský dokument „Viditelná jednota“. Poté následovala modlitba a krátké slovo duchovních. Neformálně jsme tak zahájili pětisté výrocí reformace, které si příští rok připomeneme.

MJ